Marek 10:17-31

Bible 21

¹⁷ Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“

¹⁸ „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh. ¹⁹ Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“ ^[a]

²⁰ „Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“

²¹ Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ ²² Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.

²³ Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ ²⁴ Učedníci byli z jeho slov ohromeni. Ježíš jim tedy zopakoval: „Synáčkové, jak těžké je ^[b] vejít do Božího království! ²⁵ To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

²⁶ V naprostém ohromení se jeden druhého ptali: „Kdo tedy může být spasen?“

²⁷ Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. U Boha je možné všechno.“

²⁸ „Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“

²⁹ Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu ³⁰ a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život. ³¹ Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“